1. díl Jana Michaela Kubína o Pansofii jako universální teorii spojující fyziku a metafyziku, spojující vědu a věrouku či materialistickou a idealistickou filosofii v jeden systém na základě popisu toků energie v prostoru a čase resp. jako teorii o znalostech a dovednostech v energetické komunikaci – volný přepis článku z časopisu Vědomi – 9/2015

     

    Autor vysvětluje veškeré naše chování fungování i směřování v životě. Člověk, který vám dokáže ve vědecké terminologii odpověď na jakoukoli otázku o životě. Pokud máte čas, můžete s ním debatovat o všem od zdraví po fungování vesmíru a vždy vám nabídne odpověď. Podle jeho Pansofie, kterou sepsal během letitého hledání naší nejhlubší podstaty, je mikro a makro kosmos stejný a tak nezáleží, zda vás zajímá důvod vašich tiků v malíčku anebo smysl vašeho života. Honza přišel se systémem, který podle něj přináší odpovědi skoro na všechny otázky.

     

    Setkali jsme se ve vyhlášené pražské kavárně, abych tak hned jako první informaci o Honzovi zjistila, že nepije kávu. I přesto si ji objednal. Je prý spíš takový vědec, a aby tak něco mohl zcela přijmout či odmítnout, musí to prý nejdřív zevrubně otestovat. Ale brzy jsem pochopila, že kávu pravidelně pít opravdu nepotřebuje. Sám totiž překypuje energií i bez jakýchkoli povzbuzovačů. Když mi během hodiny a půl vysvětloval strukturu jeho všeobjímající teorie o fungování světa s názvem Pansofia, popsal a pokreslil hned několik papírů. Nakonec měl snad víc poznámek než já.

     

    „Celé je to o algoritmu komunikace všech energií. Energií tady samozřejmě nemyslím jentu elektrickou, která vám rozsvěcí doma žárovku. Energií myslím úplně všechno v prostoru a čase. Myslím jí úplně všechno. Jak už říkal i Einstein, energie je jak struktura věcí, tak i jejich pohyb. A tak k tomu, abychom obsáhli veškeré fungování světa, musíme vlastně pochopit jen to, jak energie komunikuje. Jaké jsou její vstupy a výstupy. No prostě, čím a jak se řídí,” vysvětluje zapáleně Honza, jehož Pansofie je právě tím algoritmem, který všechna pravidla energetické komunikace shrnuje.

     

    “V základě jde o řadu čísel od nuly do devítky, která jsou určitou maticí pro rozkódování jakéhokoli děje,” pokračuje Honza. A tak jsme se hned pustili do jejího rozšifrování. Abych význam řady snáze pochopila, rozhodl se mi Honza význam číselné řady vysvětlit na zakládání rodiny. I přesto, že sama ji ještě nemám a možná i právě proto mě hned zprvu pro mne neuchopitelná čísla začala připadat poměrně lákavá. Honza číslice vypsal na papír a začal: “Nula je prostě nic, v té není žádná energie. To je snadné. Jednička reprezentuje mne. Můj stav v tuto chvíli, tak jak jsem. Dvojka je rozhodnutí, jde o to, že si uvědomím, že chci nějakou změnu.” Což přeloženo do našeho názorného příběhu znamená, že mi dojde, že už nechci být sama a že bych docela chtěla nějakého toho muže a s ním i rodinu. V tu chvíli o tom všem začnu snít a jsme u trojky. “Trojka je vize. Vznikne určité uvědomění vypovídající o tom, jak chceme, aby vypadal finální stav, kterého chceme dosáhnout. No a abychom ho opravdu dosáhli, musíme začít rotovat. V našem případě se prostě začneme motat kolem potenciálních cílů, tedy kolem žen nebo mužů, kteří nás přitahují,” pokračuje Honza a přechází rovnou k další fázi, kterou je vážení neboli měření vstupů a výstupů. V naší romantické zápletce jde prostě o to, že začneme vyhodnocovat, zda s naším vysněným máme stejné vize a jestli byste mohli pokračovat společně. “Je to určitý mezník, přechod. Pětka je přímo uprostřed číselné řady a tak váží a poměřuje vše, čím jsme zatím prošli.Tuto fázi najdete i v mnoha náboženstvích v přechodu ze života do smrti, u kterého bývá v mnoha mytologiích přítomno pět bytostí, které například v egyptském podání posuzují a analyzují činy a skutky člověka. Jde tak o jakýsi test,” vysvětluje Honza význam čísla pět v jeho algoritmu. Pokud test dopadne pozitivně, přechází se k uzavření dohody. S naší novou láskou se kupříkladu dohodneme, že budeme bydlet na louce a mít dva psy. “Aby energie stále proudila tak, jak má a nedocházelo ke vzniku bloků a tím i problémům, je třeba všechny předchozí fáze stále ctít a dodržovat. Naše rozhodnutí musí zůstat stejné a i rotace kolem našeho protějšku musí pokračovat. Jen se na chvíli zkuste netočit se kolem ženy a hned uvidíte, že to není možné,” směje se Honza, když vysvětluje, jak energetické proudění a celý algoritmus udržet v chodu.

     

    Stejným způsobem vysvětluje Honza svět a energie kolem nás i svým klientům, se kterými pravidelně pracuje a pomáhá jim uspořádat si život, zdraví nebo třeba i firmu. “Většinou lidem během první společné půl hodiny zcela převrátím jejich vnímání světa. S Pansofií jsem dělal asi devět let přednášky a lidé mi říkali: “To je skvělé, ale co s tím? Brzy mi tak došlo, že je třeba být praktičtější a přijít s konkrétními technikami pro využití mé teorie,” říká Honza, který roku 2005 skočil s přednášením a vrhl se do výroby diagnostických a terapeutických přístrojů a v kombinaci s potravinovými doplňky ke komplexním léčebným balíčkům, ale také do tvorby her pro děti a dalších projektů. “Sedm let jsem dával dohromady konkrétní reálné nástroje, aby s Pansofií šlo vědomě pracovat.” Dnes jí tak lze využít téměř na všech polích od zlepšení vlastního zdraví až po řešení mezilidských vztahů nebo vedení firmy.

     

    Pro Honzu je tato všeobjímající teorie jeho celoživotním dílem. Začal se jí totiž v podstatě nevědomky věnovat už ve svých osmi letech, kdy se mu jednou pro vždy změnil celý svět. “Vyrostl jsem v lese a první sociální kontakt s cizími dětmi jsem měl až v sedmi letech a když jsme se s rodiči přestěhovali do městského paneláku, byl to pro mne konec. Přestal jsem komunikovat a uzavřel se do sebe. K tomu jsem začal chodit na hodiny bojového umění, kde nás tehdy učili soustředění a tak se mi jednou stalo, že když jsem takhle seděl v hluboké koncentraci, mé mentální já mi najednou vyskočilo z hlavy,” říká Honza a rukama si ukazuje na zadní část hlavy, kudy z ní tehdy prý vyskočil. Zažil stav bez těla, kdy se mohl libovolně vznášet prostorem, pozorovat své tělo, projít skrz zeď a cestovat stále dál až se mu to jednou nevyplatilo. Tento stav si totiž Honza dokázal vyvolat kdykoli se mu zachtělo, až jednou ho jeho zážitek opravdu vyděsil. “Nebyl jsem trénovaný, nevěděl jsem, co se se mnou vlastně děje a jak to ovládat. Jednou jsem letěl tak daleko, že se nešlo vrátit. Neuměl jsem se zastavit. Letěl jsem stále dál. Snažil jsem se zavřít oči, ale to jde těžko, když žádné nemáte. Snažil jsem se na dálku pohnout svým tělem, ale ani to nefungovalo. Až se mi konečně podařilo jemně rozechvět svůj malíček a to můj nekontrolovaný let zastavilo. Vrátit se ale zpátky do těla byl neuvěřitelný boj a vyžadovalo to silnou koncentraci,” vzpomíná Honza, který se po návratu cítil jako by uběhl maraton. Tahle zkušenost ho vyděsila natolik, že se běžel svěřit rodičům. “Otec mi tehdy řekl: Aha, kluk je schizofrení a okamžitě mi ty moje výlety zakázal a já ze strachu poslechl.” S cestami mimo tělo tak Honza přestal, ale o to víc vzrostla jeho zvědavost a touha pochopit, co se s ním vlastně dělo a co to zažíval. Středobodem jeho existence se tak už v jeho dětství stala jediná otázka: “Dal jsem si zakázku, že chci pochopit, co se mi dělo a proč.” Od té doby Honza četl, psal, analyzoval a hledal. “Pořád jsem si sepisoval své myšlenky, informace, které mi přicházeli ve spánku nebo i to, co jsem kde přečetl. Všechno jsem to házel do jednoho šanonu a jednou za měsíc jsem všechny ty papíry vzal, sepsal na jednu A4 a tu pak syntetizoval do jedné věty. A tak jsem to dělal roky.”

     

    27. prosince 1996. Datum, které si Honza pamatuje z hlavy. “Tehdy jsem na to přišel. Bylo mi třicet tři let a došel jsem k algoritmu, který popisoval komunikaci pro jakoukoli energii. Jde o čísla nula až devět, která popisují celý vesmír.” Z těchto čísel postupně vniklo šesti set stránkové učení, které vysvětluje fungování světa v jakýchkoli jeho sférách, na které si vzpomenete a přitom je to jen 9 symbolů.

     

    “Sedmička je velmi podobná jako jednička, jde v ní o změnu formy. Přesně řečeno jde o transformaci, tedy o budování a změnu struktury. V naší vznikající rodině musíme sehnat louku k životu a postavit na ní na základě naší předchozí domluvy boudy pro psy.” Podle Honzy v této fázi platí sedm základních zákonů, které fungují automaticky, což vysvětluje to, že mohl Bůh sedmý den při tvorbě světa jen tak odpočívat. “Celé univerzum má sedm vrstev. Bůh proto na samotné transformování světa nemusí ani sáhnout, vše se v něm totiž řídí těmito sedmi zákony a tak se universum řídí vlastně samo. Pokud tyto pravidla znáte, usnadní vám to vaše samotné pochopení a žití v této realitě,” zakončuje Honza a přesouvá se k osmičce tedy nekonečné harmonizaci. “Energie se harmonizuje. Kruh se uzavírá. Jsme v nekonečném pohybu a vznikají energetické přebytky, se kterými můžeme vědomě nakládat,” pokračuje Honza a vysvětluje, jak lze energii vracet v našem případě do rodiny nebo ji vyvádět ven, ale jen v takovém množství, aby se nenarušila naše harmonie. Stejně tak musí stále platit všechny předchozí fáze našeho algoritmu a to podle Honzy není vždy jen naše svobodné rozhodnutí. Kdo nebo co nás tedy ovlivňuje, co vše máme ve vlastních rukách a co už ne, si povíme v dalších dílech.

     

    “Existuje přesný algoritmus toho, jak má komunikace správně vypadat, aby se nám dobře žilo. Jakmile něco nefunguje je, třeba udělat diagnózu a zjistit v čem jsme se odklonili od daných pravidel. Můžeme tak snadno vytvořit terapii k tomu, jak zdraví, rodinu nebo společnost zase poslat na ty správné koleje. Ne vždy je samozřejmě třeba dodržovat původní dohodu, někdy už to prostě není možné, ale i to je v pořádku. My jako lidé se měníme. Naše ega, mysl, emoce i potřeby těla se stále mění a někdy je třeba se posunout. Ten algoritmus jde použít jak harmonicky tak disharmonicky,” říká Honza a hned dodává příklad. “Když se ve firmě společníci nebudou moci dohodnout, nemá smysl je nutit, když mají jiné záměry, firma nebude nikdy fungovat. Jde o to z toho vystoupit tak, aby bylo zachováno energeticky co nejvíc pro obě strany. Když vítězí jen jedna strana, je vždycky problém.” Stejně to vidí Honza i s dnešním lékařstvím, které podle něj neléčí. “Lékař mi může vytvořit maximálně podmínky, abych si pomohl já sám. Když mi ale nikdo nepomáhá nastolit podmínky pro ozdravení, může to dojít až tak daleko, že je třeba chirurgický zákrok. Něco se musí uříznout, aby se nezhroutil celý systém. Ale to není léčba. Možnost léčby jsme už dávno přešli a nevyužili jsme tak své svobodné vůle a možnosti se uzdravit. A tohle řešení chybí, jak ve zdravotnictví, tak ve společenském systému. Když se dva lidé hádají, jdou rovnou k chirurgovi, tedy k soudu, ale soudce stejně jako chirurg uřízne něco, co je neobnovitelné.”

    Podle Honzy je z tohoto kruhu snadná cesta ven. Stačí si jen plně uvědomit to, že já sám mám vždy svobodnou vůli k obnovení plynutí komunikace a pokud ji předám třetí straně, vzdám se jí a musím se připravit na to, že nikdo jiný o mne nerozhodne lépe než já. “Jde o to si svoji moc uvědomit a také se naučit, jak ji využívat a uplatňovat,” zakončuje Honza, se kterým se více o této dovednosti pobavíme v příštím čísle.

     

    Pansofia je jistým druhem panteismu a panlogismu z pohledu filosofie. Výčet universálních věčných zákonů, dle kterých energie funguje v prostoru a čase:

     

    3     obecné zákony „popisující, co je smysl konání energie

  • Vše v prostoru a čase je určitá forma energie, která se uspořádává do relativně stabilních energetických systémů ve struktuře stavů, dynamice pohybů a vzájemných vztahů.

  • Existují jedny jediné universální zákony platné pro všechny formy energetických systémů.

  • Vše je (s)tvořeno se záměrem poznávat a poznat sebe sama a uvědomovat si sebe sama v širších souvislostech existence a pro návrat k jednotě.

     

  1. obecných zákonů „ke struktuře, dynamice a vzájemným vztahům mezi energetickými systémy

  • Každý funkční energetický systém se skládá ze 3 vzájemně spolupracujících podsystémů.

  • Každý funkční energetický systém se pohybuje v polaritě (dualitě).

  • Každý funkční energetický systém poznává a získává nové a dokonalejší vlastnosti vedoucí k jeho vyššímu uspořádání (harmonii).

  • Každý funkční energetický systém se uspořádává (harmonizuje) prostřednictvím výměny energie resp. komunikace mezi svými podsystémy i okolními systémy.

  • Každý funkční energetický systém na cestě k vyšší uspořádanosti komunikuje s cílem maximalizovat energetické toky a minimalizovat energetické bloky.

     

    7 „samoregulačních zákonů“, které jsou obecně platné v makrosvětě i mikrosvětě.

    7 zákonů, které udržují energetický systém jako „perpetuum mobile“ v prostoru a čase ve všech fyzikálních i metafyzických vědách

     

- princip zachování E ( energie nevzniká ani nezaniká, energie se pouze přelévá, například jde o pohyb energie z místa přebytku do místa nedostatku, vztah poptávky a nabídky v té nejčistší a nejobecnější formě, ..)

 

- princip duality E ( energie, vše se pohybuje na základě akce a reakce, příčiny a následku, jin a jang, je to cesta skrze doplňující se protiklady a tím ES sama sebe zdokonaluje, ..)      

        

- princip zlaté střední cesty E ( je to cesta shody, kdy jde o nejrychlejší cestu k dohodě a tím i spolupráci k zisku vyššího poznání a dokonalejším vlastnostem ES, .. )

 

- princip dekoncentrace a koncentrace E ( vše je na cestě ven či dovnitř resp. z centra do periférie a zpět, vše se pohybuje po spirálách přes kvalitativní změny uspořádanosti struktury a dynamiky vzájemných vztahů ( nejdokonalejším je poměr zlatého řezu), na každém přechodu pomyslné otáčky spirály ES zaniká a zároveň se rodí, dekoncentruje a koncentruje své maximálně možné bytí ve vlastnostech, které jsou dané strukturou a dynamikou vztahů jeho podsystémů i vůči svému nejbližšímu systému resp. nadsystému)

 

- zákon postupné kumulace E ( cesta ES po spirále vyšších a dokonalejších vlastností, je možná pouze postupným načítáním a „fixováním“ energie v ES při pohybu prostorem a časem skrze kumulovanou koncentraci energie v podsystémech ve struktuře a dynamice vzájemných vztahů i vůči svému nejbližšímu systému resp. nadsystému)

 

- zákon síly nadsystému E ( mějme vždy na paměti, že každý systém má ( by měl ) vytvářet maximálně možné podmínky pro růst poznání a dosahování vyšších vlastností svých podsystémů, systém resp. nadsystém je tak zdravý, jak jsou ve vzájemné spolupráci jeho podsystémy, z těchto důvodů je nadsystém ve svém důsledku rozhodování silnější než jednotlivý podsystém)

 

- princip vztahu kvantity a kvality E ( jde o vzájemný vztah a vývoj kvantity a kvality ES, cesta kvality, je cestou, kdy koncentrovanější formy ES jsou dokonalejší ve svých vlastnostech a zároveň tyto koncentrovanější ES jinak vnímají prostor a čas, jsou dokonalejší a tím i energeticky úspornější, dokáží „ lépe“ pracovat s svou energií v prostoru a čase)

 

Poslední součástí zákonů je výše zmíněný algoritmus komunikace popisující jednotlivé fáze komunikace mezi energetickými systémy

1 spokojený stav systému

2 nespokojenost a rozhodnutí o změně

3 tvorba vize

4 rotace resp. práce na testování vize a hledání partnera pro realizaci vize

5 analýza načtených dat a kontrola s vizí

6 dohoda o společném postupu

7 transformace stavů

8 harmonizace dynamiky vzájemných pohybů

9 dosažení resp. komplexní zrealizovaní vize a čerpání očekávaných výhod